Češi v minulosti platili za velmi věrné bankovní klienty. K přechodu od jedné finanční instituce k jiné se odhodlávali jen neradi. V posledních letech se i díky rostoucí konkurenci na trhu začíná tato loajalita postupně drolit.
Podle průzkumu agentury STEM/MARK například v roce 2016 změnilo svou banku 14 procent lidí. Loni si pak převedl účet od stávající finanční instituce ke konkurenci každý devátý Čech. Nejen průzkum, ale i statistiky o přírůstcích nových klientů ukazují, že z této situace nejvíce těžily nové banky lákající na malé či žádné poplatky. Ty byly hlavním důvodem pro změnu finančního ústavu.
Z výzkumu STEM/MARK také vyplývá, že téměř třetina lidí, kteří se loni odhodlali k výměně bankéře, odešla od České spořitelny. Na dalších místech jsou Era Poštovní spořitelna, ČSOB, mBank a Komerční banka. Nejvíce z těchto „odpadlíků“ přivítali ve svých pobočkách Air Bank, Fio banka a Equa bank. Tedy finanční instituce, které se loni těšily z největšího růstu počtu klientů.
Konkurence se navíc stále zostřuje. Na začátku roku 2017 na bankovní trh vstoupila Banka Creditas, která dříve pod stejným názvem fungovala jako družstevní záložna. Loni se pak přetransformoval z nebankovního poskytovatele půjček na banku Cetelem, který dnes nabízí finanční služby pod značkou Hello bank. Obě instituce se přitom vydávají podobným směrem jako malé banky v minulosti. Sází především na ořezání poplatků a výhodnější půjčky.
Zatímco v minulosti nové banky zpočátku nabízely jen omezené služby, dnes je postupně rozšiřují. Air Bank tak například loni začala po refinancování nabízet i nové hypotéky, do půjček na bydlení se „opřela“ i Equa bank. Pro velké bankovní domy tak představují čím dál větší konkurenci. Což ostatně potvrzují statistiky i nárůsty počtu klientů, které jsou právě u malých, často „bezpoplatkových“ bank nejvyšší na českém trhu.
Jak si jednotlivé banky v konkurenci stojí? Kam se obrátit, pokud hledáte nejvýhodnější půjčku nebo naopak spoření? A u kterých finančních institucí nebudete muset za většinu základních služeb platit? Týdeník Ekonom sestavil velké srovnání bank v Česku, aby zjistil, kde se nejlépe zhodnocují úspory nebo kde si lze nejvýhodněji půjčit.
Poplatky už nejsou v módě
Vstup nových menších finančních institucí na český trh v posledních letech měl vedle zvýšení konkurence ještě jeden pozitivní efekt pro zákazníky. Nové „štiky“ na bankovním trhu se do boje s obry pustily především bezpoplatkovou politikou. Jinými slovy, neúčtovaly si většinou poplatky za vedení účtů včetně těch úvěrových, často nabízely bezplatné výběry z bankomatů a další služby.
To pochopitelně ovlivnilo i přístup „starých“ hráčů na trhu. Alespoň části poplatků se museli vzdát i oni. Typickým příkladem byly třeba hypotéky, kde prakticky zmizely dříve obvyklé tisícové poplatky za správu úvěru a podobně. Kromě toho ale i velké banky přišly s rušením poplatků u běžných účtů. Projevilo se to mimo jiné i poměrně velkým propadem celkových příjmů z poplatků v českém bankovnictví.
Jak jsou na tom tedy banky s poplatkovou politikou u běžných účtů dnes? Týdeník Ekonom oslovil banky s dotazem, na kolik klienta vyjde založení a vedení základního běžného účtu. Z odpovědí vyplynulo, že s výjimkou ČSOB a ruské Expobank, která se ovšem zaměřuje především na služby pro privátní a bohatší klientelu, existuje u každé finanční instituce varianta běžného účtu, za niž klient neplatí.
Banku loni změnil každý devátý Čech. Nejčastěji klienti odcházeli do malých bank. Argumentem byly v drtivé většině nižší poplatky.
Zároveň však mnoho bank „bezpoplatkovost“ běžného účtu něčím podmiňuje. Anebo sice nabízí základní konto zadarmo, avšak kompenzuje tuto slevu poplatky za jiné služby. A tak například UniCredit Bank, Era Poštovní spořitelna nebo Sberbank po klientech za bezplatné vedení účtu vyžadují minimální částky, které musí každý měsíc na konto dorazit. Raiffeisenbank nebo Komerční banka zase k základním bezplatným kontům účtují poplatky za platební karty, Česká spořitelna pak zpoplatňuje on-line platby. Bez podmínek je tak vedení účtu zdarma jen u zlomku bank − například u Equa bank, Air Bank nebo mBank. Jinak řečeno: zdaleka ne vždy je u českých bank zadarmo to, co se jako bezplatné jeví. Je proto nutné dobře studovat ceníky a podmínky smlouvy.
Značné rozdíly existují také u plateb za výběr z bankomatů. Výběr z vlastních bankomatů u základního účtu zpoplatňují podle aktuálních ceníků jen Česká spořitelna a ČSOB. V obou případech jeden výběr stojí pět korun. Ostatní banky mají u podobných kont většinou alespoň výběry z vlastních bankomatů zadarmo. V některých případech, jako například u Fio banky nebo Hello bank, je ovšem počet bezplatných výběrů omezen − v těchto konkrétních případech na deset, respektive tři za měsíc.
Naopak výběr u konkurence většina finančních institucí zpoplatňuje. Výjimku tvoří několik bank, které vsadily na výběry zdarma ve všech případech, a to neomezeně. Jde třeba o mBank, Raiffeisenbank nebo Equa bank. „Vzhledem k tomu, že nabízíme výběry ze všech bankomatů v ČR zdarma, tak můžeme směle říct, že všechny bankomaty v ČR jsou naše,“ říká s nadsázkou mluvčí Equa bank Markéta Dvořáčková.
Standardem je pak v dnešní době nulové či naprosto zanedbatelné úročení běžných účtů. Z tohoto trendu vybočuje pouze Air Bank, která i u běžných účtů nabízí jednoprocentní úrokovou sazbu. Má to však svůj limit: zhodnocují se jen zůstatky do 100 tisíc korun.
O „šetřílky“ banky nestojí
Přestože ČNB zvýšila sazby v posledních měsících už třikrát a na úvěrových produktech finančních institucí se to začíná projevovat, u spořicích účtů zatím banky vyčkávají. Nejběžnější úročení se pohybuje v desetinách procenta ročně. V případě spoření nabízí sazbu nižší než půl procenta 11 z 15 srovnávaných bank.
Ze srovnání také vyplývá, že většina finančních institucí nemá příliš velký zájem o střadatele, kteří by zároveň měli svůj hlavní běžný účet u konkurence. Pokud si k nim tedy klient neposílá výplatu (či alespoň její část) nebo účet nepoužívá při placení kartou, jsou nabízené úrokové sazby u spořicích kont ještě podstatně nižší. Jinými slovy, hledání nejvýhodnějších podmínek je do značné míry omezeno tím, že by si zákazník musel kvůli spoření převést konto k jiné bance.
Jinou variantou pak je motivování střadatelů k využívání jiných služeb banky prostřednictvím bonusů. „V případě účtu spoření s bonusem, kdy má klient veden účet u ČSOB, je sazba 0,21 procenta, další bonus 0,2 procenta lze získat v případě, že za měsíc klient zainvestuje alespoň tisíc korun,“ vysvětluje například mluvčí ČSOB Patrik Madle. K investování klienty „pobízí“ také Komerční banka, která k základní sazbě (pouhých 0,01 procenta) poskytuje bonus 0,49 procenta těm zákazníkům, kteří vkládají peníze také do podílových fondů.
Existuje navíc ještě jeden háček: jelikož banky v Česku disponují velmi slušnými zásobami hotovosti, snaží se de facto své klienty odradit od toho, aby na spořicí konta ukládali příliš velké částky. Projevuje se to tak, že úrokové sazby u velké části finančních institucí razantně klesají od určité výše vkladu. Ta je u jednotlivých bank různá, obecně se ale pohybuje kolem 200 až 300 tisíc korun. Pokud si zákazník uloží víc, částka nad tento limit je pak běžně úročena jen v řádu setin procenta ročně.
Naopak pozitivní zprávou je, že všechny finanční instituce bez výjimky zrušily u spořicích účtů poplatky, a tak je jak založení, tak vedení daného konta zadarmo. I přesto je zjevné, že spořicí účty stále nejsou vhodnou variantou zhodnocování úspor. S ohledem na inflaci, která se má v Česku podle prognóz ČNB držet po celý letošní rok nad dvěma procenty, se ve skutečnosti peníze uložené v bance reálně znehodnocují.
Úvěry podražují. Včetně hypoték
Zatímco v případě spořicích produktů se prozatím zvyšování sazeb ze strany centrální banky prakticky neprojevuje, jiná je situace u půjček. Nejviditelnější je přitom zvyšování úroků v případě hypotečních úvěrů.
Zatímco ještě v roce 2016 bylo možné půjčit si na pořízení vlastního bydlení peníze s úrokem do dvou procent ročně, letos v lednu už byla podle statistik Hypoindexu průměrná sazba 2,28 procenta. A od té doby ještě vzrostla. Týdeník Ekonom analyzoval konkrétní aktuální podmínky dvoumilionového hypotečního úvěru na pořízení nemovitosti v hodnotě čtyři miliony. Výsledek?
Banky dnes nemají zájem o příliš spořivé klienty. Od ukládání vysokých částek je odrazují nízkými úroky od určitého vkladu.
Vůbec nejlevnější půjčku na bydlení nyní nabízí mBank se sazbou 2,29 procenta. U dalších dvou bank − Sberbank a UniCredit Bank − může klient nyní dosáhnout na úrokovou sazbu nižší než 2,4 procenta − konkrétně 2,39 procenta. Do 2,5 procenta se pak vejdou Raiffeisenbank, Air Bank a Equa bank. Ostatní finanční instituce však už nabízejí sazbu překračující 2,6 procenta ročně. Ani tyto sazby ale nemusí vydržet dlouho, a to především s ohledem na prohlášení ČNB, že ke zvýšení sazeb letos přistoupí vícekrát. „S ohledem na vývoj české ekonomiky a rétoriku ČNB není vyloučeno, že by sazby mohly postupně narůst až na tři procenta,“ odhaduje ředitel makléřské společnosti Golem Finance Libor Ostatek.
Co se spotřebitelských úvěrů týče, v případě bezúčelové půjčky ve výši 100 tisíc korun mají nejvýhodnější podmínky klienti Equa bank: 5,7 procenta ročně. Jen mírně vyšší úrokové sazby − 5,9 procenta − je možné získat u Komerční banky, Monety Money Bank a UniCredit Bank. Ostatní finanční instituce se pohybují nad hranicí šesti procent ročně. Je však třeba upozornit, že tyto sazby obvykle banky podmiňují určitou konkrétní dobou splatnosti. Jsou tedy spíše dolní hranicí a v konkrétních případech mohou být i vyšší.
Specifickou politiku u úvěrů razí mBank. Základní nabízená sazba je na první pohled poměrně vysoká − 9,9 procenta. „Pokud ale klient dostane kdykoli v průběhu splácení lepší nabídku, kterou může doložit návrhem smlouvy, pak takovou nabídku nejen dorovnáme, ale RPSN ještě o 0,2 procenta snížíme,“ vysvětluje mluvčí mBank Pavel Vlček. Banka se podle něj touto úrokovou politikou snaží předejít právě výše zmiňované situaci, kdy ve skutečnosti klient na inzerovanou sazbu „od XY procent“ nedosáhne, například kvůli své bonitě.
Co se zvýhodňování vlastních klientů týče, dělí se finanční instituce zhruba na polovinu. Zatímco ta první nerozlišuje mezi „svými“ a „cizími“ žadateli o půjčku, druhá naopak upřednostňuje vlastní zákazníky. A těm od konkurence nabízí horší podmínky. Některé banky se pak žadatele o úvěr snaží přetáhnout k sobě. Například ČSOB výhodnou sazbu podmiňuje převedením platebního styku z jiných bank. „Splácení úvěru je možné pouze z běžného účtu v Komerční bance,“ říká zase mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek.
U některých bank se za poskytnutí půjčky stále platí poplatky. Konkrétně jde o Komerční banku, Monetu Money Bank, UniCredit Bank a Českou spořitelnu. V posledním případě je zpoplatněno ovšem jen vyřízení úvěru na pobočce, při využití webu je zadarmo.
Nejvíc poboček má Česká spořitelna
S rozvojem internetového bankovnictví hrají stále menší roli kamenné pobočky. Kdo přesto upřednostňuje či jednoduše potřebuje do své banky docházet osobně, nejjednodušší to bude mít u Era Poštovní spořitelny, která má po republice vzhledem k využití poboček České pošty celkem 3300 prodejních míst.
Z husté sítě těží i Hello bank, která využívá zhruba 1800 prodejních míst dřívějšího nebankovního poskytovatele půjček Cetelem.
Z „tradičních“ bank má nejvíc poboček Česká spořitelna (560). Komerční banku je možné osobně navštívit na více než 380 místech, ČSOB pak služby nabízí ve 270 kamenných pobočkách.
Co se bankomatů týče, je jasnou jedničkou na trhu Česká spořitelna − po celém Česku jich má více než 1600. Největší českou banku pak následuje ČSOB, která má společně s Era Poštovní spořitelnou přibližně 1000 bankomatů.
Publikováno 14. 3. 2018 v magazínu Ekonom a na portálu iHNed.cz
https://ekonom.ihned.cz/c1-66079050-lide-meni-velke-banky-za-male
