Libor Ostatek: Důvodů je několik. Prvním je, že banky je financují z ceny dlouhodobých zdrojů a ta má svůj vývoj nepřímo závislý na ČNB. Druhým důvodem je velká konkurence, která tlumí apetit bank zvedat sazby rychleji.
Nicméně náš index pětileté fixace GOFI 80 (hypotéka do 80 procent zástavní hodnoty nemovitosti – LTV) stoupl od srpna z 2,05 na 2,40 procenta a to není vůbec málo, vezmeme-li v úvahu, že se jedná o průměrnou sazbu.
Bude teď zdražování rychlejší, jak očekávají někteří analytici?
Myslím si, že rychlejší zdražování hypoték bude brzdit nastávající jarní hypoteční sezona a sílící konkurenční boj.
Takže banky sice budou zdražovat, ale některé dříve, některé později a začnou se objevovat zajímavé akční nabídky, například zvýhodnění delších fixací (na sedm, osm či deset let).
Dopad vyšších sazeb ČNB
- Úvěry a hypotéky: Úroky pro lidi i firmy stoupnou, zadlužit se tedy bude méně snadné než dosud.
- Vklady (spoření): Výnos z uložených peněz může stoupnout, i když v Česku toto obecné pravidlo platí méně než v minulosti.
- Kurz koruny: Zájem o českou měnu vzroste, ta díky tomu posílí. Úspory a kupní síla Čechů se tak zhodnotí.
- Inflace: Zdražování zboží a služeb by nemělo být tak výrazné jako v posledních měsících, ČNB chce inflaci vrátit na „zdravá“ dvě procenta.
- Mzdy: Firmy (zejména exportéři) začnou být opatrnější, trh se může pročistit. Nižší tempo ekonomického růstu tak může přibrzdit i zvyšování mezd. Nezaměstnanost sice může stoupnout, ovšem podniky nyní marně shánějí zaměstnance a pomáhají si jejich dovozem z ciziny.
Na kolik podle vás stoupne průměrná sazba nových hypoték ke konci letošního roku?
Odhaduji, že průměrná sazba by se mohla pohybovat mezi 2,80 až 2,90 procenta, mluvíme-li o úvěru do 80 procent LTV.
Pokud někomu za pár měsíců končí fixace, vyplatí se mu teď s větším předstihem „pojistit“ si současnou sazbu, jak některé banky nabízejí? Má to nějaké nevýhody?
Jedná-li se o kratší období (do konce letošního roku), tak jsem toho názoru, že je to bez rizika. S každou jednou desetinou zdražení vzroste měsíční splátka průměrné hypotéky (úvěr na dva miliony korun se splatností 25 let) o zhruba sto korun. Pokud tedy sazby vzrostou do konce roku například o 0,5 procenta, je to 500 korun měsíčně navíc – a to je během několika let slušný obnos peněz, který se dá ušetřit.
Je zde riziko, pokud by se situace otočila a banky začaly zlevňovat – pak může v okamžiku refixace přijít lepší nabídka, než jsem si předem nasmlouval. Ale toto riziko vidím jako velmi málo pravděpodobné – letos zcela jistě.
Vyplatí se teď vzít co nejdelší fixaci, tedy pětiletou nebo desetiletou, pokud to jde?
Myslím, že se to stále vyplatí. Banky budou nabízet zvýhodnění na delší fixace a tyto sazby jsou stále velmi zajímavé. Stále se dá na trhu najít dlouhá fixace se sazbou okolo 2,5 procenta, pokud jde o zajímavého klienta a klient bude ochoten vzít si od banky například i pojištění splátky.
Jak moc zesílila v posledních letech konkurence mezi bankami? Jak klesly jejich marže? Musejí se smířit s tím, že se na předchozí úroveň už nevrátí?
Situace se změnila dost zásadně. Pokles marže není v řádu jednotek procent, ale u některých produktů jde i o desítky procent – především oproti období před pěti lety.
Obecně ano, marže už vysoké nebudou. Ale pokud banky nabídnou zajímavý produkt a unikátní přidanou hodnotu, je to cesta ke slušné marži. Je však nutná změna přístupu, trh se mění a boj o klienta probíhá především přes cenu – jde tedy o to, přinést něco nového.
Publikováno 1. 2. 2018 na portálu Aktuálně.cz
