Podle portfolio manažera investiční společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera souvisel letos enormní zájem zejména s tím, že Češi patří historicky spíše mezi konzervativní investory. „Byty a domy vnímají jako něco hmatatelného, čemu rozumí, a zároveň mají zakořeněné, že působí jako spolehlivá protiinflační pojistka,“ říká. Svou úlohu podle něj sehrál také loňský fenomén vyvolaný pandemií koronaviru – lidé si na svých bankovních kontech během nejtvrdších lockdownů a uzávěrek obchodů či restaurací nashromáždili značné úspory, protože neměli za co utrácet. Tyto peníze pak využili právě při nákupu nemovitostí.
„Letos tak odhadujeme, že celkový objem sjednaných hypoték bude na konci prosince dosahovat asi 400 miliard korun,“ uvádí Libor Ostatek, ředitel společnosti Golem Finance, která hypotéky zprostředkovává. Vysoké objemy podporuje i neustále rostoucí cena bytů a domů v Česku. Podle nejnovějších dat developerských společností Trigema, Central Group a Skanska Reality stojí průměrný pražský byt o velikosti 70 metrů čtverečních asi 8,8 milionu korun. Meziročně cena narostla o 14,7 procenta.
Masivní zájem o půjčky na bydlení podporovaly také velmi atraktivní úrokové sazby. Nejníže se pohybovaly na začátku roku, kdy například v únoru činil podle Hypoindexu průměr na trhu 1,93 procenta, což byla nejnižší hodnota za poslední čtyři roky. Poté začala tato hodnota růst, což lidi ve sjednávání ještě více motivovalo, protože si chtěli nízkou sazbu zafixovat na několik let dopředu. To mimo jiné způsobilo, že banky nestíhaly žádosti o hypotéky včas vyřizovat a pod náporem musely najímat nové zaměstnance.
Hypoteční sazby rostou několik měsíců v kuse zejména proto, že se dlouhodobě zvyšuje cena peněz, které si banky na trhu mezi sebou půjčují a jimiž úvěry na bydlení financují. Momentálně jsou podle odhadu České bankovní asociace (ČBA) nejdražší za posledních zhruba deset let.
(…)
Celý článek najdete v Hospodářských novinách a portálu HN.cz
Publikováno 9. 11. 2021
