Hypoteční trh se prudce propadá, což je dobrá zpráva pro klienty, neboť banky jim více vycházejí vstříc. Na konci roku by mohl průměrný úrok úvěru na bydlení činit 2,5 procenta. Sazby teď klesají, protože si chtějí banky utrhnout kus podílu ještě do konce roku, a jsou ochotné si z marže trochu ukrojit. Ještě níže však asi nepůjdou.
patření České národní banky z loňského října u hypoték zafungovalo. Od loňska musejí banky hlídat, aby výše dluhu žadatele nepřesáhla devítinásobek jeho ročního čistého příjmu, a zároveň by žadatel neměl na splátky vynakládat více než 45 procent čistého měsíčního příjmu. Objem poskytnutých hypoték proto letos rapidně klesá. Poslední tři roky si bankéři mohli mnout ruce. Objem nových úvěrů totiž vždy překonal hranici 200 miliard korun. Loni to bylo dokonce asi 220 miliard korun. Kromě regulace hraje roli i zdražování nemovitostí.
Například podle Českého statistického úřadu rostly nabídkové ceny bytů ve třetím čtvrtletí meziročně o 5,2 procenta. Letošek už tak veselý nebude, zájem lidí o pořízení nemovitosti klesá. Podle odhadů se trh oproti loňsku může propadnout i o pětinu. „Pokud vezmeme pouze hypoteční úvěry poskytnuté od bank domácnostem na bydlení, roční objem by se mohl dostat přes 180 miliard korun. Každopádně objem překračující 200 miliard by byl z dnešního pohledu spíše zázrakem,“ říká Josef Rajdl, hypoteční specialista společnosti Fincentrum.
„Můj optimistický odhad je, že trh se bude za rok 2019 pohybovat v objemech kolem 200 miliard korun. Pesimistický odhad je 180 miliard,“ dodává Vladimír Staňura, hlavní poradce České bankovní asociace. Ostatně to, že hypoteční trh se prudce propadá, potvrzují i data společnosti Fincentrum. Za prvních osm měsíců letošního roku trh s úvěry na bydlení splaskl v meziročním srovnání již o více než 25,5 miliardy korun.
Konkurenční boj
Klesající trh je však dobrou zprávou pro klienty. Ve snaze ukrojit si ze zmenšujícího se trhu větší podíl, jdou jim banky více na ruku. Ostatně v srpnu klesl ukazatel vývoje hypotečních sazeb Fincentrum Hypoindex na 2,61 procenta, přičemž v lednu činila průměrná úroková sazba tři procenta. „Sazby teď klesají, což se děje v důsledku toho, že banky si chtějí utrhnout kus podílu ještě do konce roku. A jsou tak ochotné si z marže trochu ukrojit. Nedomnívám se, že budou chtít jít teď ještě níže,“ říká Libor Ostatek, šéf makléřské společnosti Golem Finance.
V srpnu klesl ukazatel vývoje hypotečních sazeb Fincentrum Hypoindex na 2,61 procenta, přičemž v lednu činila průměrná úroková sazba tři procenta. Jednou z posledních bank, která snížila v důsledku konkurenčního boje úroky, byla počátkem října Air Bank.
Jednou z posledních bank, která snížila v důsledku konkurenčního boje úroky, byla počátkem října Air Bank. „Zlevnění se týkalo hypoték od 700 tisíc korun s pětiletou fixací a úrok klesl o 0,2 procentního bodu. Nyní tak klientům nabízíme u hypoték od 1,5 milionu korun úrok 2,39 procenta s fixací na pět let,“ říká mluvčí banky Jana Karasová. Hypoteční kampaň ovšem v září spustily i další banky. Koncem září zlevňovala třeba Sberbank, u které se lze dostat na 2,49 procenta, a například Raiffeisenbank nabízí u hypotečních úvěrů s fixací na tři až pět let od prvního září sazbu 2,55 procenta.
Levnější úroky přichystala klientům i Equa bank, která v půlce září snížila u všech fixací sazbu o 0,2 procentního bodu. Úrokovou sazbu o 0,3 procentního bodu snížila u všech fixací i Česká spořitelna. O stejnou výši pak koncem srpna srazila ceny hypoték i ČSOB. Se začátkem školního roku zlevňovala také Moneta Money Bank. „Sazby u fixací na jeden, tři, pět a sedm let tedy začínají na 2,32 procenta. Nad rámec toho jsme prodloužili naši kampaň, v níž klient získá extra slevu 0,1procentního bodu, pokud načerpá hypotéku do tří měsíců od podpisu smlouvy,“ upřesnila Zuzana Filipová, mluvčí Monety.
Asi nejtvrději však do boje o klienta skočila již v polovině léta UniCredit Bank. „Nabízíme výhodné úrokové sazby 2,22 procenta pro všechny nabízené fixace. Sazby platí jak pro koupi nového bydlení, tak pro refinancování stávajícího hypotečního úvěru. Již delší dobu pozorujeme vysoký zájem žadatelů o delší fixace, hitem je především desetiletá,“ říká mluvčí banky Petr Plocek.
Nedostatek nemovitostí a regulace ČNB
To všechno jsou však jen ceníkové cifry. Podle finančníků lze jít ještě níž. „V některých extrémních případech se lze dostat těsně na sazby jako 2,02 či 2,05 procenta. To se bavíme ale o LTV (výše úvěru k hodnotě nemovitosti – pozn. red.) kolem 70 procent a úvěru nad tři miliony. Je to ale hodně individuální. Někdy je nižší cena dána například vazbou klienta na danou pobočku či banku,“ říká Libor Ostatek. Podle odhadů by však měly úroky ještě mírně klesnout.
„Sazby budou mít tendenci mírně a postupně klesat a mohly by se dostat koncem roku na úroveň kolem 2,5 procenta ročně,“ říká Staňura z České bankovní asociace. „Teď jsem v posledních dvou týdnech na průměrné sazbě 2,4 procenta a myslím, že koncem roku bude sazba oscilovat někde mezi 2,3 až 2,5 procenta,“ potvrzuje Ostatek. V příštím roce přitom nelze vyloučit, že sazby klesnou ještě níž. Nejníže v Česku byly koncem roku 2016, kdy sazba Hypoindexu činila 1,77 procenta ročně.
Pokles poptávky po hypotékách souvisí na jedné straně s nedostatkem nemovitostí ke koupi a růstem jejich cen a na druhé s horší dostupnosti hypoték, způsobenou regulací České národní banky, která platí od loňského října. Banky tak musejí sledovat parametry DTI a DSTI při posuzování příjmů žadatelů.
„Přebytek likvidity bude trvat i v příštím roce a banky budou pod velkým tlakem bojovat o klienty. Budou se tudíž snažit přilákat zájem nových klientů nižšími sazbami. Ale budou se také snažit udržet si stávající klienty, a při refixaci tak budou muset jít se sazbami dolů,“ podotýká Staňura. „Když se podíváme do okolních zemí, mohou být sazby hypotečních úvěrů ještě nižší a nezřídka se pohybují kolem jednoho procenta. To se týká eurozóny, kterou my následovat nemusíme. Ale vliv na nás samozřejmě má. Takže hodně bude záležet na centrální bance, jak bude zacházet se svojí základní úrokovou sazbou. Ta je dnes dvě procenta,“ vysvětluje odborník České bankovní asociace.
Pokles poptávky po hypotékách podle Ostatka souvisí na jedné straně s nedostatkem nemovitostí ke koupi a růstem jejich cen a na druhé s horší dostupnosti hypoték, způsobenou již zmíněnou regulací ČNB, která platí od loňského října. Banky tak musejí sledovat parametry DTI (poměr mezi dlužnou částkou úvěru k ročnímu čistému příjmu žadatele – pozn. red.) a DSTI (poměr splátky úvěru hypotéky k čistému měsíčnímu příjmu – pozn. red.) při posuzování příjmů žadatelů.
Už delší dobu navíc platí, že zájemci o hypotéku musejí mít našetřeno pětinu či desetinu z hodnoty kupované nemovitosti, jinak úvěr nedostanou. „Do toho ještě přenesená povinnost placení daně z nabytí (dříve z převodu nemovitosti) z prodávajícího na kupujícího. To všechno v souhrnu znamená výrazné zhoršení dosažitelnosti vlastního bydlení,“ uzavírá Ostatek.
Publikováno 29. 10 .2019 na portálu Česká pozice a v Lidových novinách