„V červnu letošního roku jsem se rozhodla předčasně splatit překlenovací úvěr ve výši 435 tisíc korun, který jsem si brala v roce 2017, když jsem kupovala byt,“ říká paní Monika. „Věděla jsem, že je tu nová regulace, která omezuje výši smluvní pokuty,“ dodává. Byla připravena na to, že za předčasný odchod bude muset zaplatit třeba až 20 tisíc korun. Ale 55 tisíc, které jí naúčtovala Wüstenrot stavební spořitelna, ji překvapilo. Spořitelna se brání, že při výpočtu poplatku postupovala podle zákona.
Od března platí výklad zákona o spotřebitelském úvěru, který vydala Česká národní banka (ČNB). Podle něj mají finanční instituce lidem při předčasném splacení účtovat jen administrativní náklady, které jim skutečně vznikly. Tedy například plat zaměstnance, který hypotéku vyřizoval, poštovné či kancelářský materiál.
Řádově by tak měl klient zaplatit stokoruny či jednotky tisíc namísto desetitisíců, které si některé banky v minulosti účtovaly. Jenže se ukazuje, že ne všechny subjekty na trhu se tímto výkladem ČNB řídí.
Výklad zákona podle ČNB
Například spořitelna Wüstenrot při výpočtu nákladů, které své klientce naúčtovala, vycházela i z takzvané ceny zdrojů. Aby banky mohly úvěry poskytovat, samy si na mezibankovním trhu půjčují za úroky. Problém je, že účtovat si tyto náklady dle výkladu ČNB nemohou.
K tomuto konkrétnímu příkladu se však strážce trhu vyjádřit nechtěl. „Bez znalosti podrobných informací ohledně úvěrového vztahu se dá na vaši otázku těžko odpovědět,“ reagovala mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová s tím, že není jasné, jestli se toto předčasné splacení již řídí pravidly zákona o spotřebitelském úvěru, nebo ne.Nový výklad se totiž vztahuje na úvěry uzavřené po 1. prosinci 2016. Podle paní Moniky byl nicméně úvěr uzavřen v roce 2017, takže jí měl být účtován nižší poplatek. „Nová legislativa platí od roku 2017. Pokud to tedy skutečně bylo pod novým zákonem, měla jí banka naúčtovat jen administrativní náklady. Že by dosáhly 55 tisíc korun, je nesmysl,“ domnívá se Libor Ostatek, šéf makléřské společnosti Golem Finance.
Stavební spořitelna však tvrdí, že nijak nepochybila. „V žádném případě se nejedná o sankci, ale o skutečné účelně vynaložené náklady banky, které s předčasným splacením konkrétního úvěru vznikly. Způsob výpočtu je stanoven v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru,“ tvrdí mluvčí Wüstenrotu Jiří Janeček.
Přestože to není příliš časté, stížnosti klientů na to, že jim finanční ústavy dál účtují „přemrštěné“ částky, centrální banka stále dostává. „Od uveřejnění výkladu ČNB k problematice výše účelně vynaložených nákladů registrujeme několik desítek podání,“ potvrzuje Vodstrčilová.
V případě, že banky skutečně nedodržují výklad, může jim ČNB nařídit nápravu či uložit pokutu, která podle zákona o spotřebitelském úvěr může dosáhnout až 20 milionů korun.
Publikováno 25. 8. 2019 na portálu Lidovky.cz
