Obliba takzvaných delších fixací úroků je v Česku v poslední době na vzestupu. Po dlouhých letech extrémně nízkých sazeb začaly hypoteční úvěry podražovat. A kdo si nyní vyjedná zafixování úroku na delší dobu, vyhne se zdražování.
Další růst sazeb ostatně odborníci očekávají. Česká národní banka už rok opakovaně zvyšuje svou klíčovou sazbu, od níž se cena hypoték částečně odvíjí. Zatímco na konci roku 2016 byl průměrný úrok u hypotéky 1,77 procenta, teď je to podle ukazatele Fincentrum Hypoindex 2,49 procenta.
Nárůst obliby delších fixací dokumentují i čísla makléřské společnosti Golem Finance, která hypotéky zprostředkovává. Zatímco v roce 2013 se týkaly fixace na více než pět let jen dvou hypoték ze sta, letos už je to zhruba 40 procent.
Dlouhodobé ukotvení výše splátek je výhodné také pro banky. Díky dlouhým fixacím se snaží předejít ztrátě klientů: ke konkurenci může člověk s hypotékou bez sankcí přejít prakticky jen tehdy, když mu fixace vyprší.
„Pro banky je nejhorší, když má klient krátkodobou fixaci, na jeden nebo tři roky. Vždy je příležitost, že odejde někam jinam,“ vysvětluje Libor Ostatek ze společnosti Golem Finance.
Podle něj delším fixacím nahrává také nový zákon o spotřebitelském úvěru. Nyní mohou lidé každý rok bez penále mimořádně splatit až čtvrtinu úvěru bez ohledu na to, kdy jim končí fixace.
K jiné bance sice bez pokuty před koncem fixace nelze odejít ani teď, nový zákon ale zlevnil možnost předčasného splacení úvěru. I to podle Ostatka výrazně pomáhá tomu, aby klienti volili ukotvení úroků na více let. „Důvody, proč měli lidé k těmto úvěrům averzi a my jim je ani nedoporučovali, se zákonem padly,“ popisuje Ostatek.
Dlouhé fixace však mohou přinášet i rizika, upozorňuje Daniel Hůle, odborník na dluhové poradenství z organizace Člověk v tísni. Lidé si podle něj zvyknou na stále stejné splátky se současnými nízkými úroky, po růstu sazeb je však za několik let bude čekat šok v podobě skokového zvýšení splátky. A to může být pro některé rodiny náročnější, než kdyby jim její výše rostla postupně. „Pro lidi, kteří mají napjatější rodinný rozpočet, je lepší tříletá nebo pětiletá fixace,“ domnívá se Hůle.
Hypotéky jsou pro tuzemské banky klíčové. Rozpůjčovaly na nich už přes bilion korun, což je zhruba 70 procent celkového dluhu českých domácností. V příštích letech navíc snaha bank přetahovat klienty konkurenci nejspíš vzroste. Důvodů je několik.
Od října začne platit zmíněné zpřísnění podmínek pro získání hypotéky, jímž se centrální banka snaží zchladit zájem Čechů o tyto úvěry. ČNB se obává, že v případě zhoršení ekonomické situace by mnoho lidí mohlo mít problém hypotéky splácet: banky proto budou pečlivěji zkoumat příjmy i celkové zadlužení žadatelů. Podle odhadů České bankovní asociace kvůli tomu na hypotéku nedosáhne až pětina lidí, kteří by ji dnes dostali. Bankám proto ubudou potenciální noví klienti a více se zaměří na ty, kteří již hypotéku mají.
Podle Milana Ročka ze společnosti Hyposervis může refinancování − neboli změna banky při splácení hypotéky − v příštích dvou až třech letech vzrůst. Umocní to i nedostatek volných bytů a skutečnost, že jejich ceny kvůli enormní poptávce v minulých letech prudce stouply. „Nacházíme se v situaci, kdy je realitní trh s novými i starými byty velmi silně vyprodán,“ konstatuje Roček.
Publikováno 7. 8. 2018 na titulní stránce Hospodářských novin a následně na portálu iHNed.cz
