Realitní trh se v Česku přehřívá. Ceny nemovitostí dál míří vzhůru. Úrokové sazby hypotečních úvěrů sice pomalu, ale rostou. A dostupnost vlastního bydlení je čím dál horší. Podle některých studií dokonce nejhorší od krize v roce 2008. A v centrální bance chystají nová opatření, která by měla ještě víc svázat trh s úvěry na bydlení.
Česká národní banka praštila do stolu už loni. Výrazně přitvrdila vůči bankám, pokud jde o poskytování stoprocentních a devadesátiprocentních hypoték. Žadatelé o hypotéku by podle ní měli mít naspořeno aspoň dvacet procent z ceny nemovitosti. Až pak by jim měla dát banka půjčku.
Bude hůř
Zástupci ČNB se navíc nechali slyšet, že by banky měly být mnohem přísnější i při sledování dalších dvou parametrů: poměru celkové výše zadlužení a ročního příjmu (DTI) a poměru výdajů na splátky úvěrů a čistého příjmu (DSTI). Celkové zadlužení žadatele o úvěr by podle ČNB nemělo přesahovat osminásobek jeho ročního příjmu, zároveň by výše měsíční splátky neměla tvořit víc než 40 procent čistého měsíčního příjmu. To by podle odborníků mohlo přinést při shánění půjčky na bydlení zcela zásadní komplikace například mladým rodinám.
Dá se čekat, že centrální banka bude dodržování těchto limitů od bank brzy důrazně vyžadovat. Jasno by mělo být už tento měsíc. Tím ale snahy ČNB o utahování „hypotečních kohoutků“ nekončí, ráda by totiž do legislativy protlačila, aby se z jejích doporučení stala nařízení, což by zásadním způsobem zvýšilo její kompetence.
Co si o tom myslí ekonomové, analytici, lidé z bank, realitek a makléřských společností? Jsou navrhovaná opatření na místě? Má mít ČNB možnost limity hypoték přímo nařizovat, nebo je forma stávajících doporučení dostatečná?
Libor Ostatek
ředitel Golem Finance
Za rizikový faktor v oblasti financování bydlení považujeme rychlý růst cen nemovitostí v některých lokalitách. Na to reagovala ČNB zpřísněním limitů LTV, což bylo pochopitelné a toto opatření do jisté míry trh zchladilo. Zavádění regulace v oblasti příjmových limitů je výrazný zásah do trhu financování. Podle našeho názoru by nebylo dobré, kdyby se jednalo o plošnou regulaci bez možností individuálního posouzení situace žadatele. To by mělo za následek výrazné zhoršení dostupnosti bydlení nejen pro mladé rodiny, ale i podnikatele a další možné skupiny klientů.
Co se týče uzákonění pravomoci ČNB stanovovat tyto limity formou nařízení, nemyslím si, že je to dobré řešení. Aktuálními doporučeními se banky řídí a uzákonění by dalo ČNB obrovskou kompetenci, která se může dotknout velkého počtu domácností. Bydlení je velmi citlivá a důležitá věc a takto přímé institucionální regulování trhu bez předchozí diskuze je podle nás zásadní krok. Dosud nám chybí diskuze a proaktivní návrhy, které by pomohly současnou situaci zlepšit, například pro mladé rodiny, které kupují svůj první byt, jejich příjem je nyní omezenější, ale má daleko větší dynamiku růstu v příštích letech, navíc jim vhodnou formou mohou pomoci rodiče. Plošnou technickou regulací jim zavřeme dveře k startovacímu bydlení.
Názory ostatních expertů naleznete v článku, který vyšel 1. 6. 2018 na portálu Peníze.cz