Libor Ostatek, šéf makléřské společnosti Golem Finance, která prodává hypotéky většiny bank, tvrdí, že po čtvrtečním zvýšení základní sazby ČNB o čtvrt procentního bodu se nabídkové sazby hypoték ve většině bank dostanou nad dvě a půl procenta. „Současné úroky hypoték stoupnou o 0,1, maximálně o 0,2 procentního bodu,“ říká Ostatek .
Reagovaly banky v předstihu na čtvrteční zvýšení sazby ČNB, tak jak trh toto rozhodnutí centrální banky očekával? V minulosti k tomu docházelo.
Reakce není plošná. Během ledna a ke čtvrtku zvýšily úroky na hypotékách jen tři banky a dvě stavební spořitelny.
Bonitnější klienti doposud hypotéky s pětiletou fixací získají za sazbu pod dvě a půl procenta ročně. Současné nabídkové sazby hypoték většinou stále začínají na 2,49 procenta či 2,59 procenta ročně.
Jak rychle teď podle vás banky hypotéky zdraží a o kolik?
Očekávám, že v průběhu příštích dvou týdnů budou banky na rozhodnutí ČNB reagovat, ale opět ne plošně. Je před námi jarní sezona, během které si lidé tradičně berou hodně hypoték. Konkurence na trhu je obrovská a banky se o klienty budou přetahovat. Některé se proto budou snažit současné sazby i udržet. Protože cena dlouhodobých peněz roste, myslím, že pro zvýšení sazeb hypoték se nyní spíše rozhodne víc bank. Ale bude to o méně než čtvrt procentního bodu, jak ve čtvrtek ČNB rozhodla zvýšit svou základní sazbu. Současné úroky hypoték stoupnou o 0,1, maximálně o 0,2 procentního bodu.
Poslední dvě zvýšení sazby ČNB o čtvrt procentního bodu banky do zvýšení úroků hypoték celé nepromítly a částečně si o to snížily marži. Budou tak postupovat i nyní?
Ano i ne. V létě, kdy ČNB zvedla sazbu poprvé, byla reakce bank prakticky minimální. Bylo to dáno tím, že všechny banky chtěly splnit své obchodní cíle. Cena dlouhodobých peněz však na podzim vytrvale rostla a banky se tak dostaly pod velmi silný tlak, protože se jim snižovala marže.
Čekaly tak na impuls od ČNB a po podzimním zvednutí základní sazby ČNB všechny banky zareagovaly zvýšením úroků hypoték. Některá hned, jiná později. Nyní je situace jiná v tom, že je začátek roku a banky budou zdražení více zvažovat z konkurenčních důvodů. Nikdo nechce ztrácet podíl na trhu.
Banky umožňují až dva roky před novou fixací sjednat si na ni současnou sazbu. Doporučil byste to?
Byl bych velmi opatrný na rozhodnutí udělat cokoliv takového na delší období než jeden rok dopředu. Jak předpovíte, co bude za dva roky? Je to spekulace. Seriózní mi přijde pracovat s horizontem šest až dvanáct měsíců, kdy můžeme pracovat s jasnými trendy. Když si klient zafixuje sazbu na dva roky dopředu, musí si být vědom vyššího rizika. Tedy že sazby mohou opět začít klesat a za dva roky dostane levnější nabídku.
Banky na tom určitě neprodělají. Peníze nakoupí levně s nynější cenou, klienta mají prakticky jistého a svou marži mají také garantovanou. Riziko je plně na straně klienta, jak jsem uvedl.
Úroky na spotřebitelských půjčkách v posledních letech postupně klesaly a podle poslední statistiky ČNB se snižování nezastavilo ani v závěru loňského roku. Průměrné sazby úvěrů na spotřebu klesly k osmi procentům. Jaký vývoj úroků na spotřebitelských úvěrech po zvýšení sazeb očekáváte? Začnou opět zdražovat? Jak rychle?
Stejně jako se na své dno dostaly na podzim 2016 úrokové sazby u hypoték, dostanou se na své dno i úroky u spotřebitelských úvěrů. Jsem toho názoru, že to bude letos v období druhého nebo třetího čtvrtletí. Nyní bych zdražování neočekával, je zde extrémní konkurenční boj a ten bude zvyšování těchto sazeb brzdit.
Publikováno 1. 2. 2018 v Hospodářských novinách a na portálu iHNed.cz
