Faktorem, který rozhodl o tom, že rok 2017 pokořil předloňský rekord, jsou však stavební spořitelny.
ZÁJEM O ÚVĚRY ROSTE
Jak uvádí makléřská společnost Golem Finance, stavební spořitelny rozpůjčovaly téměř 60 miliard korun, meziročně víc o 18 procent. Potvrdily se tak prognózy, že opatření České národní banky (ČNB), krotící dřívější půjčky až na sto procent hodnoty nemovitosti, povedou v některých případech k dofinancování hypoték právě úvěry ze stavebního spoření. Stejně jako bankám ale klesl počet sjednaných úvěrů také spořitelnám. Co ale poskočilo až o čtvrtinu, byla průměrná částka úvěru ze spoření, a to zhruba na 800 tisíc korun.
Podle ukazatele Fincentrum Hypoindex bylo v roce 2017 sjednáno 110 tisíc hypotečních úvěrů, tedy zhruba o pět tisíc méně než o rok dřív. Průměrná vázaná úroková sazba se za celý loňský rok vyšplhala na 2,02 procenta. Lidé si půjčovali čím dál víc peněz, a v prosinci tak průměrná výše hypotečního úvěru vystoupala na 2,15 milionu korun. Zájem o hypotéky tedy i přes rostoucí sazby nijak zvlášť neklesá.
Navíc se neočekává, že by se růst úrokových sazeb zastavil. Zítra totiž zasedá bankovní rada ČNB a odborníci předpokládají, že úrokové sazby z hypoték ještě zvýší.
„V celém loňském roce byla zřetelná snaha ČNB hypoteční trh brzdit, nicméně spíš působil nedostatek nemovitostí na trhu, které by bylo možné nakoupit, než důsledky doporučení regulátora,“ uvedl Josef Rajdl, hlavní analytik Fincentra.
Ekonomice eurozóny se loni dařilo. Rostla nejrychleji za deset let
ČNB na sklonku minulého roku zmapovala podmínky pro úvěrování u 21 bank. Ukázalo se, že letos chtějí přísněji posuzovat, komu hypoteční úvěrposkytnou. Důvodem je nejen doporučení centrální banky k opatrnosti, ale také pokračující růst cen rezidenčních nemovitostí. Tím, že ceny bytů rostou mnohem rychleji než reálná kupní síla obyvatel, vzniká obava z realitní bubliny. To by znamenalo, že v případě, kdy se zhorší ekonomická situace, mohou mít lidé problémy se splácením úvěrů.
NOVÉ BYTY KUPUJÍ CIZINCI
Podíl bytů, které kupující financují hypotékou, se v posledních letech v Praze zásadně nemění. V řádu jednotek procent stoupl u starších panelových a cihlových bytů a také u developerských projektů prodávaných už z druhé ruky. Platí, že nejméně se hypotéky berou na čerstvé novostavby od developerů.
„Nové byty si častěji kupují majetnější lidé a nezanedbatelnou část z nich tvoří cizinci, kteří raději platí hotově. U bytu v developerském projektu předpokládáte, že bude podle vašich představ a přijdete k hotovému, kdy budete řešit už jen klientské změny a finální vybavení. U starších bytů vás může navíc čekat komplikace v podobě větší či menší rekonstrukce a s tím spojené náklady a zdržení. Svou roli zcela určitě hrají byty pořizované na investici,“ vysvětluje Miroslav Linhart z poradenské společnosti Deloitte.
Publkováno 31. 1. 2018 na portálu Deník.cz
